Napsal jsem si píseň Je to píseň tato Melodie nic moc Ani slova žádné zlato Napsal jsem ji jen tak Z radosti a štěstí Že už zase mohu Nikdo nehrozí mi pěstí Píšu co chci Co se mi chce Co mé srdce žádá A pan kritik Hudební znalec Z toho strádá Já ho chápu Já mu rozumím Já jinak písně skládat neumím Možná že umím Ale nechci Možná jsem propadl v poslední lekci Propadl pozlátku peněz a slávy Jenže co s tím když mě to tak baví Milý pane Promiňte že hraju Já se kaju Promiňte všichni Domácí i cizí Já už mizím Zvolna mizím Napsal jsem si píseň Sloku, refrén, sloku Tak nějak to dělám Už třicetpět roků Celé dlouhé roky V levné masce barda Hraju si a zpívám A bavím se jak malý Jarda Hraju co chci Co se mi chce Co mé srdce žádá A pan kritik Hudební znalec Z toho strádá Pro něj jsem šejdíř Pro něj jsem kujón Pro něj jsem prošlý slepičí bujón Pro něj jsem bluma spadlá z višně Pěvkař a frajer tvářící se pyšně Zhouba národa, špatný vzor Krycí jméno Nevermore Promiňte všichni Že ještě hraju Já se kaju Promiňte všichni Domácí i cizí Já už mizím Pomalu mizím.