Sekery, nože, zbran?* Takové ve výhni nástroje svítí Žhavé se železo utne Až tvary dozrají v cennosti brilantní Kon? b?ží s lidmi pro dary Duní podkovy Po celém kraji pochválené Kování toho starce Co tolik srostlý s lesním sv?tem P?ikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha Kon? b?ží s lidmi pro dary Šumí koruny Jednoho dne, pro? ticho se zma?ilo To p?ijel n?kdo, hrd? se nesl vysoko Tam odtud hled?l na muže, Jasmuze O? jeho žebrákem bez podkovy na zadní noze Za pasem me?, u sedla p?ipevn?ný štít D?evo lipové a královský znak P?edstavil se jako princ, vážený d?dic Dubového tr?nu m?sta Oreby "Tvá poklona je málo hluboká, takto si vážíš prince D?dice tr?nu? M?j k?? ztratil podkovu Ukovej však ?ty?i nové! A chci, aby až tryskem pojedu
Podkovy zpívaly jako žádné jiné." Zapomenuto takové um?ní To ani starý ková? z hvozdu nesvede Neodhalené kovy odjinud Ne v rukou lidských tajemství lze držet staletí Odmítnout rozkazy pán? nedob?e To kat by musel uposlechnout, p?ijít k oprátce Sekery, nože, zbran? Takové ve výhni nástroje svítí Žhavé se železo utne Až tvary dozrají v cennosti brilantní Kon? b?ží s lidmi pro dary Duní podkovy Po celém kraji pochválené Kování toho starce Co tolik srostlý s lesním sv?tem P?ikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha Kon? b?ží s lidmi pro dary Šumí koruny Za t?i dny musí splnit Jasmuz rozkaz šlechty Jinak dobrého nic na sv?t? už nepotká Princ mí?í do vesnice ke staré skalle V tom hostinci ulehne a ruce si bude mnout