Ležel jsem na zemi
trával se dotýkala lopatek
vítr hladil oko nebe
byla to modlitba
voda zpívala
slunce závojovalo
a v hádkách
jsem ho objevil
Letěl na obloze
vznášel se jak sen
a pak jsem s úděsem spatřil
jak se pták protnul se svým obzorem
sám se sebou
trochu spadlo peří
a zase bylo všechno jako předtím
akorát
že jsem viděl
jak se pták protnul se svým vlastním obzorem